Vývoj letounu započal v roce 1953 pod označením F-100B, tedy jako zdokonalená verze F-100 Super Sabre, poháněná motorem J57. Nakonec byly úpravy tak rozsáhlé, že vlastně vznikl nový letoun a proto mu bylo přiděleno označení F-107A. Výkony stroje (maximální rychlost přes Mach 2) i letové vlastnosti byly příjemným překvapením, avšak USAF dalo přednost letounu F-105 Thunderchief.
Celkem byly postaveny tři letouny evidované USAF pod čísly 55-5118, 55-5119 a 55-5120, které postupně dosloužily jako testovací stroje, letouny 55-5118 a 55-5120 zakončily svou kariéru ve službách NASA. Jakožto vážný zájemce o americké stíhací roury jsem dlouho postrádal přiměřeně kvalitní, avšak cenově dostupný model tohoto zajímavého letounu. Naštěstí se objevil model Trumpeter za cenu, která se dá považovat za akceptovatelnou.
Model je uložen ve velké tuhé krabičce jak je u Trumpeteru zvykem. Uvnitř se nachází tři rámečky ze světle šedého plastu plus jeden čirý. Díly se zdají jemné a rozumně detailní, takže to vypadá na pohodovou stavbu. Stavbu jsem zahájil jako vždy pilotním prostorem a hned narazil na obtíž. Palubní deska je zcela nemodelová a rovněž boční konzole neodpovídají předloze ani vzdáleně. Takže jsem nakonec upravil, zmenšil a na laserové tiskárně vytisknul palubní desku z fotografie, vystříhnul a papírek vlepil na plastový podklad. Boční panely jsem pouze nabarvil černou barvou. Určitě by se vyplatilo si s interiérem více pohrát i v případě, že necháte kabinu zavřenou - kryt je krásně čirý a okna velká, takže dovnitř je dobře vidět. Moje úpravy se dále omezily pouze na nahrazení předlisovaných upínacích pásů pásy z olověné fólie.
Zkompletovaný kokpit jsem vlepil mezi poloviny trupu a trup slepil. Následně došlo na kompletaci sacího kanálu na hřbetě trupu za kabinou - zde je třeba trochu tmelit. Vzhledem k průřezu je poměrně dobře vidět dovnitř, přičemž ve stavebnici není ani zaslepení, natož pokračování kanálu v trupu. Takže jsem doplnil kanál stočený z plastové destičky a také první stupeň kompresoru vyříznutý rovněž z plastové destičky. Uvedenou zástavbu lze bez problému provést otvorem pro křídlo po nalepení sacího kanálu na hřbet trupu - i zde je třeba tmel. Dále jsem pokračoval přilepením horní poloviny křídla k trupu, což se k mému údivu obešlo bez komplikací. Pak jsem přidal dolní poloviny křídla a spodní část trupu, je na místě zaslepit podvozkové šachty směrem dopředu. Podvozkové šachty jsem dále nevylepšoval, protože kryty příďového i hlavního podvozku byly i na zemi z větší části uzavřené, takže dovnitř nebude moc vidět. Následovalo přilepení plovoucí výškovky a směrovky. K výtokové trysce jsem vytvořil komoru přídavného spalování; vnější část trysky je naopak velmi pěkná. Zasklení kabiny pro instalaci v uzavřeném stavu vyžaduje značné broušení, k instalaci v otevřeném stavu je třeba zcela zhotovit mechanismus otevírání, protože ve stavebnici není ani naznačen. Stavbu jsem dokončil instalací podvozků a jejich krytů a přilepením aerodynamických brzd na trupu v otevřené poloze.
Finální kompletace znamenala pouze dolepení podvěsu pod trup. Tento podvěs příliš vyčnívá, což lze trochu opravit jeho obroušením a posunutím vzad. Bohužel jsem na to přišel až ve chvíli, kdy byl model hotový včetně obtisků a povrchové úpravy, určitě by se vyplatilo se tomuto problému věnovat již v průběhu stavby. Všechny tři postavené letouny byly v původní barvě kovu s červenými doplňky stejného rozsahu. K napodobení kovového povrchu jsem poprvé použil metalizéry Humbrol 27001 (matný hliník) a 27002 (lesklý hliník), trup kolem trysky je natřený směsí 27001 a 27003 (ocel). Poté jsem celý stroj přetřel lesklým akrylovým lakem ModelMaster a pomocí červených proužků nařezaných z barevného obtiskového archu Propagteam vymezil červená pole. Tato pole jsem pak vyplnil červenou Humbrol 60.
Nyní přišel čas na volbu konkrétního stroje. Jednotlivé letouny se lišily kromě čísla na SOP pouze v detailech, jako např. provedení bílého nápisu F-107A na trupu: letoun 55-5118 měl tento nápis větší a umístěný na trupu z boku zhruba nad příďovým podvozkem, letoun 55-5119 měl nápis menší na přídi zhruba pod čelním štítkem kabiny, na letounu 55-5120 bylo umístění stejné jako u 55-5119, ale směrem k přídi byl doplněn název továrny North American. Tyto rozdíly bohužel nejsou zohledněny v návodu stavebnice. Jsou zde zobrazeny pouze letouny 55-5119 a 55-5120, ale oba pouze s nápisem "F-107A" přesto, že v obtiskovém aršíku je i varianta se jménem továrny.
Rovněž je v obtiscích k dispozici pruh NASA na SOP, ale návod neodkazuje na jeho umístění (může být použit na 55-5120). Nejhorší situace je u letounu 55-5118, který není zobrazen vůbec, přestože obtisky pro něj jsou na aršíku. Další výhradu mám ke tvaru sedmičky v typovém označení: v obtiscích má příliš skloněnou vodorovnou část, takže spíše vypadá jako další jednička. Tento nedostatek jsem vyřešil přetřením naneseného obtisku červenou a doplněním části sedmičky bílou barvou přímo na model.
Technicky se s obtisky se pracuje dobře, jediný problém jsem si způsobil otevřením brzdících štítů na boku trupu, přes které je výsostný znak, takže obtisk jsem musel po nanesení řezat a usazovat vodičkami Agama.
Na závěr jsem celý stroj s vyjímkou černého pole proti oslnění před kabinou opět přelakoval čirým akrylovým lakem ModelMaster. Stavebnice jako taková má některá slabá místa, jako např. pilotní prostor, sací kanál, trysku a podvěsné vřeteno, na druhou stranu jde za dané peníze asi o jedinou možnost získání zajímavého modelu do kolekce. Bohužel, u Trumpeteru tradičním propadákem je návod na zbarvení a označení, který nejen nezobrazuje všechny, obtiskové varianty obsažené ve stavebnici, ale i poloha barevných polí je někdy těžko čitelná.